Počet položek: 0 0 Kč

Jak dosáhnout hubnutí pomocí AVS přístroje.speciální program

Jak zhubnout mentálně

Netušila jsem, co si mám pod pojmem ,,mentální hubnutí“ představit…

Ale to téma mě tak zaujalo, že jsem to chtěla vysvětlit. Oslovila jsem mentálního terapeuta Jana Valucha právě v okamžiku, kdy dokončil sadu mentálních programů na hubnutí. Tvrdí, že shodit nadváhu lze psychickým způsobem. Pro blog by mi stačilo i pár vět, ale nakonec se rozvinula docela dlouhá debata.

Autorka: Kristyna Lenkovich

Odpovídá: Jan Valuch, mentální kouč a terapeut

 

Jak se dá zhubnout mentálně? Jen myšlením? Nejde přece jen sedět, nic nedělat a přitom hubnout.

Začala jste zpříma, zkusím Vám to oplatit: dá se mentálně ztloustnout? Zdá se, že ano… nic neděláte, jen myslíte, jíte a tloustnete. Teď vážně. Já jsem nikdy neřekl, že lze zhubnout mentálně – jen určitým přemýšlením. Ale říkám, že většina diet a hubnoucích postupů opomíjí mentální stránku věci. A to je chyba. Proto také většina lidí, kteří se snaží cvičit a lépe jíst, nikdy trvale nezhubne. Protože za neschopnost změnit dosavadní nevhodné pohybové a stravovací návyky může jen mysl, konkrétně podvědomí, nic jiného. Takže je to v první řadě v hlavě! Až poté v somatice – změně jídla a pohybu. Podvědomí dokonce může za více než jen čistě psychické děje – i práce metabolismu se řídí psychickými podvědomými ,,programy“. Proč myslíte, že většina lidí, kteří chtějí a něco pro hubnutí dělají, nezhubne? Vynechávají mentální stránku věci.

 

O tom jsem nikdy nepřemýšlela. Zřejmě nemají dostatečně silnou vůli.

Vypadá to tak, ale nejde o vůli. Vůli člověk ovládá vědomým, racionálním rozhodnutím. Ale 90% všeho, co člověk v životě dělá, se řídí podvědomými – iracionálními ,,programy“, určitými mechanismy, na které člověk běžně nemyslí. Dokonce i velkou část racionálních rozhodnutí přijímáme na základě podvědomých vzorců chování a uvažování. Člověk si ve své bláhovosti myslí, jak má vše svým přemýšlením pod kontrolou. Ale já říkám, že si to myslí jen vědomé ego, které řídí jeho život pouze z 10%. A těch 90% si jede podle svého, bez ohledu na racionální rozhodnutí a vůli. Proto mnoho lidí bojuje se změnou návyků, přestože logicky ví, že jsou špatné a chtějí je změnit. Je to boj vědomí a podvědomí – a podvědomí v 90% případů vždy vyhraje.

 

Ne, tomu nemůžu uvěřit. Vím, že existuje i něco hlubšího uvnitř mě, ale že by to bylo tak silné a řídilo můj život? Tím stavíte veškerou snahu na hlavu – člověk se může snažit jak chce a je to marné?

Neříkám, že je to marné, ale musí se snažit určitým způsobem. Řekněte mi, proč se lidé nejsou schopni vzdát svých návyků a postojů, ať to je kouření, jídelní návyky, alkoholismus, zlé postoje k lidem, stejné reakce na určité situace… Přestože své jednání chtějí změnit, tak nejsou schopni staré návyky překonat. A fyzickou závislostí to není, protože některých věcí, například postojů, se netýká. Navíc přichází vždy až po psychické závislosti. Lidé prostě z 90% fungují podle velmi pevných mentálních programů – jak co mají dělat, na co jak reagovat, co je těší, co je irituje, v co věří… A tyto návyky je obtížné měnit, protože fungují na úrovni podvědomí a tam žádné ego ani racionální rozhodnutí či vůle nemá dosah.

 

Proč to tak je? Proč špatné návyky vůbec vzniknou? Proč je těžké je změnit?

Moc otázek najednou… Mimochodem: také vznikají dobré návyky, ale těmi se nezabýváme, protože nepřináší problém.
Podvědomí je součástí chytrého systému mozku, jen ho člověk přestal vnímat a správně využívat. Když se cokoliv učíte, musíte tomu věnovat vědomou pozornost – může jít o cizí jazyk, naučit se chodit ve věku batolete, jezdit na kole, hrát na hudební nástroj. Jakmile se činnost dostatečně naučíte, přebírá její řízení podvědomí, aby uvolnilo mozku další kapacitu. Doslova uvolní operační paměť pro další procesy. Když se naučíte řídit auto, tak si pak můžete při jízdě s někým povídat a na to, jak má ruka otočit volantem, jak řadit, jak teď šlápnout na pedál, na to se už nepotřebujete soustředit. Je to tak? Řídíte automaticky, podvědomě…

 

Jo, ano, cizí jazyk – když ho umíte, nemusíte přemýšlet, jak utvořit větu – prostě jí řeknete…!

Takto pracuje podvědomí. Stejně jako podvědomí řídí osvojené činnosti, řídí podle naučených schémat i vše ostatní v životě – práci psychiky i těla. Představte si podvědomí doslova jako počítač, kterému zadáváte příkazy: ,,Jsi chytrý, jsi hloupý, tohle ti jde, jsi nemehlo, na horké nesahej“, a třeba také: ,,hodně jez“. A protože podvědomí skutečně funguje jako počítač, tak nerozlišuje, zda je pokyn dobrý nebo špatný, dokonce ani jestli je proveditelný nebo ne. Jakmile mu zadáte dostatečně silný pokyn, to znamená buď často opakovaný, nebo silně emotivně zabarvený, nebo v určitém uvolněném stavu mysli, tak ho plní. Od té chvíle organizuje mysl, ale i celé tělo, to znamená včetně řízení metabolismu (!), aby tento pokyn realizovalo. Říkám to velmi zjednodušeně kvůli pochopení, ty děje jsou poněkud složitější. Například určité podvědomé programy se aktivují až při stresu, tedy ve stavu psychosomatické nerovnováhy… Ale princip přesně takto funguje. Vy nebo někdo jiný zadáte mysli informaci a když je dostatečně dobře uložena do podvědomí, stává se z ní příkaz, pokyn, kterým se pak řídíte – více nevědomě než vědomě. Tento pokyn se stává součástí vaší osobnosti. Celé tělo, přes funkce mozku, se tímto pokynem řídí a doslova realizuje jeho obsah. Na somatické úrovni podle něj řídí tělesné procesy – chování buněk a na psychické úrovni všechny návyky i způsoby uvažování a řešení situací.

 

To je nemožné… Já tomu stále nemohu uvěřit.

Základní životní přesvědčení a návyky se tvoří v dětství do 6-10 let věku, kdy se mozek dítěte nachází většinově ve stavech vědomí s přímým přístupem k podvědomí – v hladině vědomí theta a alfa. Proto se děti tak rychle učí a proto je i lehké je ,,naprogramovat“. Podle většiny dnešních výzkumů programuje svým myšlením matka už svůj plod už v prenatálním období. Plod přijímá prostřednictvím chemických procesů všechny její emoce a ty se zapisují do mozku nenarozeného dítěte jako první trvalé programy: pokud je matka úzkostlivá, vytváří se novému tvorečkovi mentální program ,,Být úzkostlivý“. Stejný princip funguje i v dětství a dále v dospělosti. Postupně s věkem sice roste míra logického uvažování, které snižuje objem nekriticky přijímaných informací, pokynů pro podvědomí, ale ani v dospělosti se princip nemění. Stále nás programují naše zkušenosti a přijímané informace, i když v menší míře než v ranném dětství.
Když Vám budu každý den opakovat, že jste výjimečně krásná, tak o tom budete první měsíc přemýšlet – a začnete tomu pomalu věřit. Druhý měsíc o tom už nebudete vědomě přemýšlet, protože to nebude pro mysl nové, zajímavé. Ale protože je informace opakovaná, tak ji mysl vyhodnotí jako důležitou, a určité struktury mozku ji posunou do podvědomí. Tam začne automaticky působit – aniž na to budete vědomě myslet, budete si vnitřně jistá, že jste výjimečná. Čím více se ta informace ukotví, tím samozřejmě lépe – měsíc by byl třeba málo. Když se vás někdo po dlouhé době zeptá, proč se cítíte tak sebejistě, výjimečně, tak si pravděpodobně už ani nebudete pamatovat původní zdroj, myšlenku, inspiraci… prostě to ve vás pracuje jako vnitřní program, aniž byste si jej uvědomovala nebo na něj musela myslet, stejně jako ten program ,,řízení auta“.

 

Napadá mě – proč tyhle informace dneska lidé neumí lépe využít? Napadá mě ještě mnoho otázek, ale musím se zeptat na ty samotné mentální programy, co jste vydal…

Proč lidé více nevyužívají možnosti své mysli, podvědomí? Odpověď znám, ale je to opravdu téma na nový článek. Existují lidé, kteří se v tomto směru více snaží a zažívají konkrétní výsledky.
Sada mentálních programů jsou programy pro přístroj Laxman, který dokáže navodit hluboký stav vědomí theta, kdy je přímý vstup k podvědomí. (Laxman je AVS přístroj – psychowalkman, který mění stav mysli – pozn. autorky). Součástí těchto programů, je jich celkem devět, je hudba a mluvené slovo. Hudba není tak důležitá – přispívá k přeladění mysli a dává estetický rozměr. Důležité je mluvené slovo. Jsou to afirmace, tedy pokyny pro podvědomí.

 

 

Takže si nasadím přístroj Laxman, konkrétně sluchátka a brýle, zavřu oči, pustím si program na hubnutí, poslouchám nějaké informace od Vás a zhubnu? Opravdu je to tak jednoduché? Budu potom jíst méně nebo zdravěji nebo budu mít větší chuť do cvičení?

Pro mě nebylo jednoduché vytvořit tuto Sadu – něco takového jsem si dovolil až po mnoha letech praxe. Sada těchto programů má určitý koncept a několik úrovní působení. Za prvé mění mentální nevhodné návyky, tzv. skryté podvědomé programy, na vhodné. Mění je i na hlubší úrovni, která souvisí s přijímáním sama sebe, se sebeláskou. Sada současně ovlivňuje i čistě somatické děje, jako je fungování metabolismu, protože metabolismus řídí mozek na základě úplně stejných programů podvědomí. Za druhé Sada zvyšuje vědomou motivaci něco změnit. Sada používá různých mentálních technik, zejména afirmační pokyny v hlubokém stavu vědomí, vizualizaci, prvky hypnózy, neuro-lingvistického programování, sugestopedii, ukotvování. Vytváří určitou změnu osobnosti – nejde jen o poslech nějakých informací. Cílem je, aby člověk změnil přístup k sobě sama a k jídlu.

 

Neodpověděl jste mi: je to opravdu tak jednoduché, že budu sedět, poslouchat programy a hubnutí samo započne?

V principu ano, ale nezačnete hubnout jen tak. Začnete hubnout, protože se začnou měnit podvědomé mentální vzorce chování – různé bloky a staré návyky. U každého se to projeví jinak. Někdo, kdo se hodně snaží, a stále myslí na to, jak zhubnout, se přestane tímto tématem zabývat – tím se zbaví negativních asociací a najednou jde všechno snadněji. Někdo jiný začne mít chutě na jiná jídla nebo menší potřebu jíst. Je to opravdu různé, protože jde o změnu vzorců chování, které jsou rozdílné. V praxi se to projevuje jako celková změna vztahu k jídlu a jídelním a pohybovým návykům. Lidé mají najednou větší chuť se hýbat, méně jíst a podobně. Ale jen použitím této Sady nezhubnete, respektive jen nepatrně. Sada zruší zbytečné psychické bloky a návyky – podvědomý program ,,Být obézní“ a ukotví nové zvyky, uvede do chodu podvědomý program ,,Být štíhlý, být hubený“. Vytvoří tak psychické podhoubí pro to, aby pro vás změna jídelních a pohybových návyků byla přirozená, snadná a hlavně trvalá.

 

Takže musí logicky fungovat na každého? Není rozdíl mezi muži a ženami?

Když dělám individuální mentální terapie, třeba na hubnutí, tak je to relativně jednoduché. Vždy mám jednoho klienta a postupuji s ním individuálně a velmi cíleně. Zhotovit tuto Sadu bylo mnohem obtížnější, protože jsem musel pamatovat na mnoho různých aspektů a musel je plošně všechny zahrnout do programů. Existuje několik různých vzorců podvědomě předprogramovaného chování a návyků, několik možností vzniku nadváhy, z psychického pohledu. Sada má několik úrovní a několik programů, protože se tam muselo vejít vše podstatné univerzálně. Ale abych odpověděl – ano, funguje na každého člověka s nadváhou. Každý se však liší dobou, za jak dlouho se u něj projeví výsledky. Proto také u programů uvádím doporučené počty opakování i možnost ověřit si splnění, úspěšnost jednotlivých kroků, fází. Mezi pohlavími není zásadní rozdíl: psychické mentální vzorce jsou obdobné u mužů i u žen.
Váhal jsem několik let, než jsem se rozhodl takovou Sadu udělat. Nejdříve jsem si dokonce myslel, že takovou univerzální terapii ani nelze vytvořit. Ale s konečnou verzí Sady jsem spokojený a musí fungovat – pokud všechny principy fungují v individuální terapii, musí fungovat i takto plošněji, v instantní podobě. Ostatně při individuálních terapiích, nejen pro hubnutí, používám stejné principy, včetně předávání afirmačních pokynů pro podvědomí. Ale samozřejmě, že budu první výsledky a ostré otestování této Sady v praxi očekávat s napětím!

Toto je autorský materiál.
Užití pouze se souhlasem autora (janvaluch1@gmail.com) nebo agentury MedDrug Media (PL).

Překlad: Dana Morávková

Zdroj Galaxy.cz

Vložit komentář

Jméno
Email ( email není zveřejněn )
Váš příspěvek   ( Fotky můžete vložit po odeslání příspěvku. )
opiště kód
antispam
     Více informací